Problém toho, když se člověk snaží tvářit, jako že rozumí jazykem toho, kdo na něj mluví (tak například konkrétně při rozhovoru s recepčním v hotelu), je ten, že pak po chvíli kývání hlavou a mumlání souhlasných frází už je prostě pozdě na to poukázat, že vlastně celou dobu měl jen velice hrubou představu, o čem dotyčný mluvil… Pak už nezbývá než to přijmout s tím, že pak vypadá jako blbec, který nedokáže najít výtah a své patro, ačkoliv mu to bylo zcela jasně vysvětleno…

Při té příležitosti také hrozí, že se třeba vůbec nedoví, kdy a kde se podává večeře, což je informace vskutku klíčová… pak se musí uchýlit k detektivní práci, předstírání zájmu o výzdobu hotelu, usmívat se na personál a tvářit se nad věcí…

Tentokrát vše dopadlo dobře… Večeře byla vynikající…