Ve skutečnosti jsme při našem týdenním výletu do Jižních Čech a na Šumavu nenarazili ani na kůrovce, včelí roje, dřevorubce, ni na šicí stroje, ale jeden se musí snažit být aktuální. Místo toho jsme narazili jsme na bandy cyklistů ohrožujích obyčejné turisty a kvůli kterým se tam zalévají stezky asfaltem.

Za jídla týdne bych prohlásil rohlík s paštikou a pomerančové čokopiškotky. Kouzlo čokopiškotků spočívá v tom, že marmelády je v poměru k piškotu jen o malilinko méně než by bylo uspokující. Konzument pak musí nutně sáhnout po další dávce marmelády, aby doplnil deficit, čímž ovšem nevyhnutelně spolyká více piškotu, a tak dále… Naštěstí měli ve vedlelipenské vesničce, kde jsme bydleli, jen omezený počet pomerančových čokopiškotků. Rohlík s paštikou žádné finty nepotřebuje a je kouzelný i přes to, že umožňuje konzumentovi svobodně regulovat poměr rohlíku a lahodné směsi z kůží a vnitřností.

Ze obecně zajímavých míst jsme navštívili jeden Český Krumlov a jeden zámek nad Vltavou. V Krumlově, jako v každém městě plném zahraničních turistů, lze očekávat předražené restaurace, jejichž majitelé jsou si dobře vědomi toho, že průměrný zákazník nemá nejmenší tušení, jak má vypadat pravá svíčková a navíc je mu jasné, že tam už vícekrát nikdy nepřijde, i kdyby ta svíčková byla nejsvíčkovatější. Já taky nevím, jak má vypadat svíčková a taky tam nejspíš nikdy znovu nepřijdu, takže jsem byl naprosto spokojen.

V jednom zámku nad Vltavou jsme narazili na průvodkyni, která provázela poprvé v angličtině, což bylo fajn, protože hodinová prohlídka trvala jen 40 minut. Prohlídky v cizích řečích Vám můžu jen doporučit, a to i když danou řeč neovládáte. Z prohlídky si nebudete nic pamatovat tak jako tak…

Největší atrakce celého výletu byla cesta zpět, kdy České Dráhy pro nás připravily zábavnou hru „Nacpěme pět vagónů lidí do tří autobusů náhradní dopravy“, což byla opravdu velká legrace.

Za celý výlet nám pršelo tak akorát na to, abych přečetl celého hraběte Monte Crista a při tom se i trochu prošel, takže výlet lze považovat za velký úspěch!

Bonus, písnička, která mi hučela v hlavě tak, že se o ní prostě s Vámi musím podělit.